Silvie Vondřejcová

Cesty do práce


5. dubna 2004 - 12. ledna 2006

Když jsem ukončila vysokou školu, trvalo mi víc než půl roku, než jsem našla práci. Když jsem pak poprvé šla do svého prvního zaměstnání, přemýšlela jsem, kolikrát tamtudy ještě půjdu. A rozhodla jsem se to dokumentovat. Počínaje druhým dnem jsem každé ráno fotila pětici míst mezi stanicí metra a kancelářskou budovou, kde jsem pracovala. Cest do práce bylo přesně 377, stejně jako dnů strávených v mé první práci. Dny kdy jsem do práce šla, ale z nějakého důvodu jsem dané místo nefotila (ukradený foťák, šla jsem jinudy) zobrazuji jako prázdné okýnko.

Ideální prezentace tohoto projektu by byla pětinásobná synchronní projekce. Na to je ale bohužel potřeba takové množství techniky, že už ani nedoufám, že to takto někde někdy uvidím. Doporučuji ale, pustit si třeba dvě videa zároveň, i to už dává určitou představu.


Místo hned u metra Hůrka nazývám A.

Druhé místo, kterému jsem říkala B, mi po několika měsících zcela zarostlo zelení. Jako zázrakem pak uprostřed léta někdo keře ostříhal.


Třetí pohled - C jsem fotila z lávky pro pěší nad ulicí.

D sleduje dokončování bytového domu.


Místo E zobrazuje kancelářskou budovu, ve které jsem pracovala. Myslela jsem si, že je to nejméně zajímavý motiv, ale pak byla zahájena dostavba budovy o dvě patra.


Zvuk

Projekci doprovází hudba, respektive tóny, které ale nejsou generovány náhodně, nýbrž mají přesný význam. Každému dni v týdnu je přiřazen jeden tón stupnice (C=pondělí, D=úterý, E=středa, F=čtvrtek, G=pátek… o víkendu jsem v práci nikdy nebyla). A pro každý měsíc používám stupnici od jednoho tónu (bílých a černých kláves je na klaviatuře 12, stejně jako měsíců v roce), takže po roce se dostávám přesně o jednu oktávu výš.